Sport mě nikdy nijak zvlášť nezajímal a přesto mám doma dvě vydání Famfrpálu v průběhu věků (pravda, jedno mělo být darem). Tajně přitom doufám, že si budu brzo moci pořídit třetí - s ilustracemi od Emily Gravett (v českém překladu bohužel zatím nedostupné). S hudbou to mám podobně. V patnácti jsem náhodou objevila písničku od Beatles a než jsem se vzpamatovala viděla jsem snad všechny dostupné záznamy z koncertů a všechny jejich filmy (i ty hodně divné), nicméně tím můj zájem o hudbu vesměs až na vyjímky skončil. Čas od času mě něco oslovilo (třeba, když jsem musela nutně vidět snímek Rocketman a nezastavilo mě ani to, že na Ukrajině filmy v původním znění nevysílají a já ukrajinsky nemluvím), ale stále hudbu spíš neposlouchám. Když jsem ale zahlédla několik recenzí na Daisy Jones & The Six a následně si knihu přečetla, zalitovala jsem, že jejich album si nikdy nepustím.
