Tamařino souhvězdí. Dospělý román o hledání vlastních hranic a podpory rodičů

Tamařino souhvězdí je druhá knížka, kterou napsala Anna Musilová nebo jak já říkám - Anička. S Aničkou se známe už od střední, za tu dobu jsem měla možnost vidět řadu jejích prací. Loni jsem četla také její prvotinu Černookou. Když někoho znáte dlouho, není úplně snadné napsat recenzi. A to ať už má být v konečném důsledku pozitivní nebo negativní. Protože text, který napsal někdo z vašich blízkých čtete jinýma očima. Černookou jsem četla výrazně kritičtějšíma očima, než jak bych četla kteroukoli jinou knihu z daného žánru. Hodnotila jsem každé slovo a spojení, vyznění textu. Během čtení jsem si to až palčivě uvědomovala. I když nakonec jsem byla asi víc kritičtější vůči redaktorovi knihy než vůči Aničce.

12 zemí za 12 měsíců a jedna recesistická republika k tomu

Minulý rok jsem jednoho prosincového dne vyrazila do německého městečka Bad Schandau, nacházejícího se téměř u hranic s Českem. Ačkoli zpětně nejde o jeden z výletů, o kterém bych zvlášť přemýšlela, ať už v dobrém nebo ve zlém, překročením hranic jsem si splnila svou výzvu #12zemíza12měsíců.

Všechny Louisovy děti. Proč nejsem podobná tátovi?

Nedávno jsem přemýšlela o nakladatelstvích. O tom, která mám ráda a proč. Už delší čas se věnuji knižním tipům a ty nelze (poctivě) psát bez toho, aniž by člověk měl určitou znalost a důvěru v jednotlivá nakladatelství, že kniha, kterou od nich doporučí, bude kvalitní. Není totiž v lidských silách přečíst vše, co zrovna vychází a z nich vybrat ty nejlepší tituly. Jedním z nakladatelství, v jehož kvalitu věřím, je Absynt. Slovenské nakladatelství, které dnes spousta čtenářů zná především díky edici Prokletí reportéři.

Kroky vraha a Sněžný měsíc. Michaela Klevisová dokazuje, že je královnou české detektivky

K detektivkám Michaely Klevisové jsem se dostala díky spolupráci se společností Albatros Media. Dostala jsem návrh, zda bych nechtěla s autorkou udělat rozhovor k její novince Sněžný měsíc. Neboť jde již o šestý díl, poprosila jsem zároveň i o kopii (resp. PDF do čtečky) prvního dílu Kroky vraha.

Nimbus. Pokračování brilantní Smrtky si připravilo grandiózní finále

Na pokračování Smrtky, kterou považuji za naprosto osvěžující, brilantní a inteligentní sci-fi, jsem se hodně těšila (recenze zde). Druhý díl s názvem Nimbus naštěstí vyšel poměrně záhy, a to letos na jaře pod hlavičkou nakladatelství YOLI.

Syn buvola. Cestopis, který odhaluje krásy Komorských ostrovů i práci Lékařů bez hranic

Na knihu Syn buvola jsem poprvé narazila při sepisování květnových knižních tipů. Zaujalo mě, že nakladatelství Paseka se po dvou letech znovu vrátilo do jihosúdánského Agoku. Oproti Africké zimě, kterou sepsal chirurg Tomáš Šebek, ale tentokrát hraje hlavní roli lékárník Stanislav Havlíček. Ten už na obálce knihy upozorňuje: „Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce.” Pravdou ovšem je, že Stanislav Havlíček dokázal vystavět takové povídání, že k tomu, abyste byli přesvědčeni o důležitosti jeho práce, není přímá masáž srdce potřeba.

Sestry. Jak se za 20 let proměnily metody francouzské policie?

Krimi thriller Sestry od francouzského spisovatele Bernarda Miniera se mi dostal do ruky díky spolupráci s nakladatelským domem Albatros Media. S ním komunikuji různé rozhovory a knižní tipy, které vychází na serveru Lidovky.cz. Pro mě osobně to byla první zkušenost s tímto francouzským spisovatelem a musím říct, že vůbec ne špatná.

Krvavá zima. Proč mimozemšťani napadli Island a sežrali téměř všechny lidi?

O Krvavé zimě jsem poprvé slyšela na podzim minulého roku. Probírala jsem se zrovna tituly ke knižním tipům, které píšu pro server Lidovky.cz. Můj kamarád a kolega tou dobou také dělal rozhovor se samotnou autorkou Hildur Knútsdóttir (ten si můžete přečíst zde).

Černobyl z Kyjeva: tipy na cestu

Během svého pobytu na Ukrajině jsem vyrazila mimo jiné i do Černobylu. Protože se našlo pár lidí, kteří byli zvědaví, jak takový den v černobylské oblasti vypadá a jak by si měli vybrat tu správnou cestovní agenturu (bez průvodce se totiž do oblasti nedostanete), rozhodla jsem se sepsat stručný přehled mých tipů a poznatků.

Harry Potter a Kámen mudrců. Jak se mi četl v ruštině?

Když jsem si přibližně před měsícem kupovala první díl kouzelnické série o Harrym Potterovi, rozhodně jsem si nemyslela, že budu schopná jej opravdu přečíst. Měla jsem především chuť podívat se do jednoho místního knihkupectví. Nakonec jsem ten den zvládla dvě - z jednoho jsem si odnesla jeden méně známý román Jane Austen a z druhého právě Harryho Pottera.

Zápisky z Ukrajiny: ,Chtěla bych draka‘ a ,Sundej si košili.‘ Aneb jak se tu učím rusky

Na Ukrajinu jsem odjela učit češtinu místní lidi. Zároveň jsem usoudila, že by to mohla být i celkem dobrá příležitost, jak se naučit rusky. Působím totiž ve Vinnycji, kde přibližně polovina lidí tímto jazykem aktivně mluví. Sami Ukrajinci přiznávají, že se velmi často uchylují k suržyku, tedy jakési směsi ukrajinštiny a ruštiny.

Anna ze Zeleného domu. Klasika, která vás vtáhne i po sto letech od svého vydání

O Anně ze Zeleného domu jsem čas od času něco zaslechla a udělala si na ni jakýsi matný názor. Celkově jsem se s ní blíže seznámila, až když jsem sepisovala jedny z knižních tipů, které více méně ne/pravidelně publikuji na Lidovkách. Nakladatelství Albatros se totiž rozhodlo pro nové vydání této nesmrtelné klasiky z pera kanadské spisovatelky Lucy Maud Montgomery. Nakladatelství Albatros mi posléze knihu zaslalo, za což jsem moc vděčná. Jedná se totiž o čtení, kterému zub času nijak neublížil.

Zápisky z Ukrajiny: Jak tu učím místní česky

Na Ukrajinu jsem odjela učit češtinu místní lidi. Přibližně třetinu z nich tvoří doktoři, další třetinu mladí lidé, kteří mají v úmyslu studovat na české univerzitě a třetinu lidé různého povolání, kteří již mají v Česku nějaké příbuzné nebo prostě chtějí začít znova a jinak.

Vinnycja

Gentleman v Moskvě. Dá se žít v hotelu 30 let bez možnosti vyjít ven?

Gentlemana v Moskvě jsem čas od času někde zahlédla, zejména ve skupinách jako Co čteme nebo Literární s(n)obi. Nakonec se ke mně dostal prostřednictví tradiční vánoční tomboly, kterou v redakci Lidovek každý rok pořádáme.

Sally Jones a dopis od mrtvého. Aneb, když příběh vypráví gorila s noblesou Agathy Christie

Knihu Sally Jones a dopis od mrtvého jsem dostala od nakladatelství Albatros jako poděkování za zařazení titulu do podzimních knižních tipů. Tehdy mě kniha zaujala především svou hlavní postavou, jíž je gorila Sally Jones a detektivní zápletkou, která slibuje pořádné dobrodružství. Tehdy jsem také ocenila fakt, že knihu napsal Jakob Wagelius, který získal ocenění za nejlepší švédskou knihu pro děti. Titul tak sliboval vcelku neotřelý a zároveň kvalitní zážitek.

Kim Jong-un is like mad uncle in the attic, most people in the South prefer not to think about the North, says writer

“I wanted to capture something of the sadness, the shabbiness, and the fear in daily life. Everyone we saw wore a blank ‚mask‘,” describes writer D. B. John his visit of North Korea in interview for Lidovky.cz. He used his knowledge of this country to write political thriller Star of the North. The political thriller was published by Domino.

Author: © Ollie Grove

Jordánsko po vlastní ose / Jordan without travel agencies

Jordánsko je nádherná země, kterou určitě stojí za to navštívit. Ačkoli jsem z ní viděla jen malý kousek, věřím, že nadchne všechny, kteří milují moře, jezera, skály i pouště. Místní lidé navíc oplývají pohostinností, která člověku vyráží dech. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že Jordánsko je bezpečné i pro ženy, které rády cestují samy. Pár následujících řádků bych ráda věnovala tipům a poznatkům.

English will follow after every Czech paragraph.

Jordan is a beautiful country which definitely worth to visit. Although I saw only a small piece of it, I believe all those who love sea, lakes, rocks, and deserts will be fascinated by Jordan. The hospitality of local people is also breathtaking. From my own experience, I can say that Jordan is also safe for women who like to travel solo. I would like to give you some tips and knowledge about Jordan in following lines.

Hvězda Severu. Politický thriller zavádí čtenáře do táboru smrti i centra CIA

Román Hvězda Severu vydalo v loňském roce nakladatelství Domino, které mě oslovilo, zda bych si jej nechtěla přečíst a následně udělat rozhovor s autorem. Anotace mě poměrně zaujala, neboť příběh se točí kolem Severní Koreji, o které jsem si nedávno udělala trochu lepší obraz díky přednášce Niny Špitálníkové KLDR živě: Za 38. rovnoběžkou. Navíc mě potěšil samotný přístup nakladatelství, tudíž jsem si řekla, že se do knihy ráda pustím.

Smrtka. Brilantní fantasy, ve kterém umírají pouze vybraní

Smrtky jsem si začala všímat někdy v létě, kdy se ke mně dostaly některé tituly nakladatelství YOLI jako Černooká, Muffin a čaj a Já, Simon. Postupem času jsem vídala více a více pozitivních recenzí, které si Smrtka od Neala Shustermana vysloužila. S ohledem na to, že YOLI se specializuje na young adult, jsem ovšem měla obavy, aby kniha nebyla hodnocena pozitivně především mladšími ročníky, kteří mohou literárně oceňovat jiné věci než já.

Krátký život Jana Palacha. Francouzský pohled na Pochodeň č. 1 přináší zajímavá srovnání

Ke knížce o Janu Palachovi jsem se dostala vcelku náhodou, když mi kolega napsal, zda bych nechtěla udělat rozhovor s jejím autorem. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla stejný den jako byl naplánován i můj rozhovor s autorem, jsem místo klasického recenzního výtisku dostala PDF verzi a mohla si tak alespoň vyzkoušet čtečku, kterou jsem dostala k Vánocům. Jedna z funkcí, kterou jsem zvlášť ocenila a to právě v souvislosti s přípravou na rozhovor, je možnost poznámek a zvýraznění textu. Autor mě totiž několikrát mile překvapil svými formulacemi a myšlenkami, které mě nutily se na okamžik zastavit a opravdu prožít předložený text.

Hon na ovci. Murakamiho absurdno za mléčným sklem

O Murakamim jsem toho slyšela už poměrně dost, takže když jsem měla tu možnost poprvé se seznámit s jeho tvorbou, byla jsem víc než zvědavá. Zároveň jsem ale podle ohlasů a recenzí trochu tušila, že jeho styl možná nebude tak úplně pro mě.

Fantastická zvířata a kde je najít. Co je to zvíře?

Ilustrované vydání Fantastických zvířat a kde je najít jsem si hodně přála už loni, kdy se mi podařilo domluvit spolupráci s Albatrosem a zorganizovat soutěž pro čtenáře Lidovek. Už tehdy jsem měla možnost si knížku prohlédnout, vizuální provedení tedy nebylo tím největším překvapením, které na mě po nalistování prvních stran čekalo.