Knihu Sally Jones a dopis od mrtvého jsem dostala od nakladatelství Albatros jako poděkování za zařazení titulu do podzimních knižních tipů. Tehdy mě kniha zaujala především svou hlavní postavou, jíž je gorila Sally Jones a detektivní zápletkou, která slibuje pořádné dobrodružství. Tehdy jsem také ocenila fakt, že knihu napsal Jakob Wagelius, který získal ocenění za nejlepší švédskou knihu pro děti. Titul tak sliboval vcelku neotřelý a zároveň kvalitní zážitek.
Kniha Sally Jones a dopis od mrtvého vypráví příběh gorily, která se naučila číst, psát, pracovat ve strojovně lodi a především rozumět lidem. Se svým kamarádem Šéfíkem alias Henry Koskelou spadne do léčky, která vyústí v obvinění Koskely z vraždy. Zatímco si Koskela odpykává svůj trest, Sally Jones poznává nové lidi včetně nadané Any, která nádherně zpívá a Luigiho Fidardy, který se věnuje opravám a výrobě hudebních nástrojů. Také zjišťuje, že možná existuje možnost, jak zachránit svého kamaráda a vydává se proto na cestu až do daleké Indie, kde potkává maharádžu a zažívá nová dobrodružství.
Když se mi kniha dostala do rukou, překvapila mě svou tíhou i délkou, neboť, jak jste nejspíš pochopili Sally Jones a dopis od mrtvého je příběhem určeným zejména dětem (i když sám Albatros v tiráži uvádí: Pro malé i velké čtenáře). Kniha má přes úctyhodných 480 stránek, i když se to díky použití bílého papíru na první pohled nezdá. Ačkoli by člověk mohl říct, že něco tak dlouhého není dítě schopno, resp. ochotno přečíst, díky proměnám prostředí, různým postavám, jednoduchému jazyku a detektivní zápletce, se domnívám, že by tomu tak vůbec nemuselo být.
Druhá věc, která mě překvapila, byly ilustrace. Kniha obsahuje barevnou mapu, která zachycuje putování od Londýna, přes Lisabon, Středozemní moře, Suezský průliv a Indický oceán, což není v dobrodružných knihách nic neobvyklého. Vedle toho, ale věnuje přibližně 17 stránek portrétům jednotlivých postav. Je tak na čtenáři, zda tyto úvodní stránky přeskočí a nechá volně plynout svou fantazii nebo se naopak vydá naproti autorovým představám. Zajímavé je, že portrét Sally Jones se mezi oněmi sedmnácti obrázky nenachází, ale své čestné místo má na poslední straně po dočtení příběhu. Ilustrace jsou velmi pěkné, další ilustrace poté vždy otevírají novou kapitolu.
Při čtení knihy jsem získala velmi podobný dojem, jaký jsem si odnesla z knih Agathy Christie. Pokud její detektivky alespoň trochu znáte, budete vědět, že její tvorba není postavena na zbytečném dramatu a strašení čtenáře (jako je tomu třeba u severských detektivek, které jsou postavené na principu - šokovat a zanechat hodně silný zážitek). Sally Jones a dopis od mrtvého je kombinací detektivních a dobrodružných příběhů. Právě v té detektivní části, je velmi systematická a logická. Vyústění je relativně jednoduché, dává smysl, tak jako tomu je u Agathy Christie, jejíž knihy člověk nečte proto, aby se bál, ale proto, aby si užil logiky (snad jedinou výjimkou je Deset malých černoušků, které stoprocentně děsivé jsou, alespoň pro strašpytle jako já).
Co je ještě možná zajímavé, tak je to jazyk, kterým je kniha napsaná. Příběh je totiž vyprávěn samotnou Sally Jones, jednotlivé věty jsou tak vesměs všechny velmi krátké, jednoduché, ale vůbec ne hloupé.
Kniha se mi líbila, přišlo mi, že se toho v ní stalo docela dost, i když pochopitelně takovým způsobem a takovým tempem, které je určené právě pro děti. Dospělí, kteří by po knize sáhli, musí počítat s tím, že kniha není postavena tolik na akci a to i v situacích, kdy jde o „akční” scény. Líbily se mi hlavně plavby lodí a dojem z koloniální Indie. Musím říct, že jsem hodně velký fanoušek lodí a plavení se, takže velká část knihy pro mě byla velmi zajímavá v těch, řekněme běžných věcech.
Také se mi líbilo, že kniha nenápadně řeší i vážná témata jako je domácí násilí, nemoc či smrt. Kniha je v tomhle velmi dospělá, nesnaží se předstírat, že se vše samo vyřeší nebo že vše skončí happy endem. Kniha také ukazuje, že vyřešit případ nemusí trvat v řádu hodin nebo dnů, jak to ukazují nejrůznější detektivky, ale i v řádu let.
Šlo patrně o první knihu, kterou jsem v dospělosti četla, jejíž hlavní postavou bylo zvíře.
Další:
Žádné komentáře:
Okomentovat