Na Colours of Ostrava jsem se těšila především z toho důvodu, že jsem díky Erasmu dlouho dobu neviděla spoustu kolegů z novin, kam jak já říkám, chodím hlavně pro zábavu. Zároveň jsem ale nikdy neobrážela festivaly a počet koncertů, které jsem kdy navštívila, bych spočítala na prstech jedné ruky. Tudíž jsem byla dost zvědavá, jak mě taková akce bude vůbec bavit.
English version below.
Přestože tedy nejsem největší hudební fanoušek a jediná kapela, na jejíž písničky by se mi chtělo pubertálně křičet, už dobrých 48 let neexistuje, musím přiznat, že některá z vystoupení se mi opravdu líbila. Patrně nejvíc jsem si užila koncert George Ezry, u něhož mě bavila především práce s jednotlivými hudebními nástroji. Nejzajímavější zážitek jsem si ovšem odnesla z představení norské zpěvačky Aurory, která má opravdu výjimečně jemný hlas. Naopak mě nijak nechytlo vystoupení skupiny N.E.R.D, na kterou mířilo značné množství diváků.
Vedle koncertů jsme zašli také na několik Meltingpot přednášek a vystoupení, jejichž největší chybou byla především nedostatečná kapacita jednotlivých místností a stanů. Protože jestli se na něco necítím, tak mačkat se s hromadou náctiletých slečen kvůli jednomu youtuberovi (i přesto, že jeho videa sleduji každý týden). Z těch dostupnějších přednášek byl zajímavý například rozbor jednotlivých žalob na časopis Reflex, a to pro jeho často velmi provokativní titulní stránky a neméně provokativní a expresivní komiks Zelený Raoul, nebo přednáška polského novináře o pátrání po gulazích.
Největším překvapením se pro mě ovšem stala přednáška prof. Martina Hilského. Program nebyl v danou hodinu příliš nabitý a u jeho jména mi alespoň bliklo: jo, to je ten překladatel Shakespeara. Profesor Hilský si pro svou přednášku vybral téma důležitosti šašků u anglického královského dvora, jakožto osoby, která neměla žádnou moc a přitom měla nejlepší přístup k člověku, který v zemi disponoval mocí největší. Hilský se ve svém poutavě humorném povídání zaměřil také na to, jak se šašek, respektive blázen stal důležitou postavou Shakespearových divadelních her jako je Král Lear nebo Hamlet, princ dánský. Mimo zajímavost tématu mě však dostal svým divadelním přednesem jednotlivých dialogů a ukázkou překladatelské práce, za kterou stojí široké spektrum znalostí, díky nimž si je člověk jistý, že každé přeložené slovo má v Shakespearovi svůj význam a funguje, jak má.
Vedle koncertů a přednášek jsem byla ale především nadšená z industriálního prostředí areálu festivalu, taková místa mě totiž velmi baví. Jedinými negativy se tak stalo pochmurnější počasí a kilometrová fronta na make-up, kterou jsem na rozdíl od třináctiletých slečen odmítla vystát, i když mě myšlenka na to, že by se o mě někdo mohl patnáct minut starat, opravdu lákala.
English version
My TOP of Colours: prof. Hilský
I looked forward to visit Colours of Ostrava, the famous czech music festival, mainly because I have not seen a lot of colleagues from the newspaper for a long time because of Erasmus. At the same time, the number of concerts I've ever visited could be count on the fingers of one hand. So I was curious how I gonna enjoy such an event.
Even though I am not the biggest music fan and a the only band on whose songs I would like to scream in pubic, does not exist for 48 years, I must admit that some of the performances I really liked. Probably the most I enjoyed the George Ezra´s concert mainly because of work with various musical instruments. The most interesting experience, however, was the performance of the Norwegian singer Aurora, which has an exceptionally gentle voice. On the contrary, I did not like the performance of the N.E.R.D. band, which was attended by a large number of spectators.
Besides the concerts we also went to several Meltingpot lectures and performances, whose biggest mistake was primarily the insufficient capacity of individual rooms and tents, because if there is anything I don´t feel I want to do, it´s to squeeze with a bunch of girls because of one YouTuber (even if I like him a lot).
Fortunately there were more accessible lectures like an analysis of the various actions against the magazine Reflex, for its often provocative title page and no less provocative and expressive comic Green Raoul or lecture of Polish journalist about his way to other countries, where he was trying to find an answer, how the gulags looks today.
The biggest surprise for me, however, was the lecture of prof. Martin Hilský. The program was not too busy at the given hour, and at least the name flashed at me: yeah, that's Shakespeare's translator. For his lecture, Professor Hilský chose the theme of clowns at the English Royal Court, as a person who had no power and had the best access to the man who had the greatest power in the country. Hilský in his engagingly humorous talks also focused on how the clown or fool became an important figure in Shakespeare's plays like King Lear or Hamlet, Prince of Denmark. Apart from the topic's interest, he got me with his theatrical presentation of dialogues and a demonstration of translation work, for which there is a wide range of knowledge, so that one is sure that every translated word has its meaning and works as it should.
In addition to the concerts and lectures, I was particularly enthusiastic about the industrial environment of the festival area, and I enjoy such places. The only negatives that happened were gloomy weather and kilometer queue on make-up, which I opposed to thirteen girls refused to stand, even I was really atracted to the though, someone will care of me for fiveteen minutes.
Žádné komentáře:
Okomentovat