Město s mentalitou vesnice

Ačkoli si z Brna ráda utahuji (podobně jako Mechova), musím říct, že se mi při každé z mých cest, začíná líbit, čím dál víc. Z Brna mám dost podobný pocit, jaký jsem si odnesla ze své první návštěvy Bratislavy, která mě vyloženě nadchla. Možná to bude zajímavými místy, možná vtipnými sochami nebo možná tím, že se dá na spoustu míst dostat bez problémů pešky.

Brno jsem si naplánovala jako takový „aperitiv” před výletem do předvánoční Vídně, i když nakonec bych jej zhodnotila jako o trošičku hezčí zážitek. Podíl na tom má především má kamarádka Alina, která je patrně jediný člověk na světě, kdo je schopen mě vytáhnout na brněnský výlet, ať už zrovna pobývám v Praze nebo v cizině. 

Společné odpoledne jsme začaly návštěvou anatomického muzea na Masarykově univerzitě, do kterého nás zamknula paní uklízečka, aby nás tak schovala před případným dozorem, neboť jsme zrovna nevychytaly otevírací den. V muzeu je krom zachovalých tkání a jednotlivých orgánů (k jejichž zachování patrně nikdo nikdy nedal souhlas) k vidění i kostra jednoho ze známých „obrů”, který na Moravě v minulém století žil.

Po obědě v sushi restauraci jsme se vydaly po stopách údajně nejhezčího knihkupectví Barvič a synové, jak jej označil jeden z mých (kulturních) přátel. Právě návštěva knihkupectví Martinus v Bratislavě patřila k jedné z mých nejhezčích zastávek. A nutno podotknout, že to brněnské mu může v titulu „nejlepší knihkupectví, co jsem kdy viděla,” oprávněně konkurovat. 

Po návštěvě několika pater plných knih jsme se vydaly do Technologického parku, kde sídlí advokátní kancelář SEDLAKOVA LEGAL, abych si s její šéfkou popovídala o právním marketingu a o tom, že i právník může přispět ke zlepšení světa. Rozhovor mi mimo jiné i pomohl uvědomit si, proč mi právo občas nepřináší podobně skvělé pocity jako novinařina a jak takovou věc změnit.

Večer jsme završily návštěvou absolutně hipsterského baru Super Panda Circus, kde je téměř hřích si říct o obyčejný Gin & Tonic (takže jsem si o něj řekla a dostala verzi bez toniku, ale za to s pepřem). Drinky se zde objednávají stylem: Mám chuť na něco trochu sladkého, ale aby tam nebylo příliš alkoholu. Já jsem ke svému překvapení dostala šumivé cosi s meruňkami a skleničku s okem z želé.

Jeden z mých nejlepších dnů v roce pak dovršil dárek v podobě obřího medvěda, kakao a skvělá večeře.

Z Vídně bych vyzdvihla mé absolutně holčičí pobíhání po Primarku s hromadou vánočních svetrů a rakouskou verzi Gaudího architektury.

Titulek je reakcí na pronesenou větu Aliny, která v Brně žije už několik let.