Tamařino souhvězdí je druhá knížka, kterou napsala Anna Musilová nebo jak já říkám - Anička. S Aničkou se známe už od střední, za tu dobu jsem měla možnost vidět řadu jejích prací. Loni jsem četla také její prvotinu Černookou. Když někoho znáte dlouho, není úplně snadné napsat recenzi. A to ať už má být v konečném důsledku pozitivní nebo negativní. Protože text, který napsal někdo z vašich blízkých čtete jinýma očima. Černookou jsem četla výrazně kritičtějšíma očima, než jak bych četla kteroukoli jinou knihu z daného žánru. Hodnotila jsem každé slovo a spojení, vyznění textu. Během čtení jsem si to až palčivě uvědomovala. I když nakonec jsem byla asi víc kritičtější vůči redaktorovi knihy než vůči Aničce.
