Všechny fiktivní postavy, které jsem kdy milovala

Před týdnem jsem se znovu zamilovala. Do fiktivní postavy. Nebudu lhát, stává se mi to (oproti reálnému životu) poměrně často. Některé lásky se mě drží i po letech, na jiné jsem už téměř zapomněla. Jedná se v každém případě o seznam mužských postav, které mě svým chováním, vlastnostmi a občas pochopitelně i atraktivitou (v rámci filmového zpracování) zaujaly.

Draco Malfoy, HP: Vězeň z Azkabanu

Muži J. Austen

Obvykle cíleně nevyhledávám čistě romantické knihy. Naopak preferuji drama, fantasy, sci-fi, dobrodružství nebo humor. Čas od času ale mám náladu si něco z tohoto žánru přečíst. A neznám nikoho, kdo by uměl napsat tak dobrý (romantický) román jako J. Austen (protože zcela upřímně - v každé z jejích knih se sice hodně mluví o manželství, ale podstata spočívá v proměně dívek v ženy a v sebeuvědomění). Ovšem uznávám, že Kroniky prachu od Lin Riny jí zdárně sekundují.

Mám celkem tři oblíbence - pana Darcyho (Pýcha a předsudek), pana Knightleyho (Emma) a pana Tilneyho (Opatství Northanger).

Pan Darcy je klasický představitel postavy, která je na první pohled nesnesitelně arogantní. Postupně se však ukáže, že tomu tak vůbec není. V případě pana Darcyho mi celkem nedávno došla jedna zásadní věc. I když jsem si stejně jako miliony dívek myslela, že hledám svého pana Darcyho, pravda je, že já jsem tak trochu pan Darcy (akorát bez Pemberley...). Oba jsme tak trochu (hodně) social awkward, když jdeme někam, kde nikoho neznáme, oba si vysoce ceníme přátelství a oba bychom udělali prakticky cokoli pro ty, které milujeme. A můj osobní tip je, že pan Darcy je Zmijozel, stejně jako já. 

Mr. Darcy - různá filmová zpracování

Pan Knightley je asi o patnáct let starší než Emma, která je hlavní hrdinkou stejnojmenného románu. Pan Knightley zdědil obrovské panství, je rodinným přítelem, chytrý, sečtělý a pravděpodobně jediný, který je schopen a (víc než) ochoten říct Emmě, kdy už to přehnala. 

Mr. Knigtley, Emma od BBC (2007)

Pan Tilney okouzlí dceru faráře svým humorem a důvtipem. Je laskavý, milý, shovívavý, ale stejně jako pan Knightley se nebojí vyjádřit svůj názor. I když může být poměrně tvrdý a může tím dost ztratit.

Mr. Tilney, Opatství Northanger

Kouzelníci

To, že miluju Harrryho Pottera (jako sérii a kouzelnický svět) není žádným tajemství. Harryho samostného jsem si ale nikdy nezamilovala. Přesto mě často zaráží, že někteří lidé mají tendenci odsuzovat tuhle sérii právě proto, kým Harry je a nebo není. Já mám na téhle sérii ráda to, že je zde několik set postav, což umožňuje každému najít si svého oblíbence. Každá postava zde má nějaké vlastnosti, příběh, nebývá černobílá ani plochá.

Kdo mě zná trochu déle a lépe, ví, že tajně toužím dostat tričko Mind If I Slitherin? - s fotkou Toma Feltona (nebo alespoň - Single, Taken, Mentally dating with Draco Malfoy). Když jsem potterovskou sérii četla znova v ruštině, došlo mi, že Draca vnímám celkem idealizovaně (protože přiznejme si, v prvních dílech se chová jako arogantní parchant). Což je nejspíš tím, že čtu hodně fan fiction. Jsem přesvědčená o tom, že Draco není špatná postava/špatný člověk. Je pouze ovlivněný svým otcem, prostředím, ve kterém vyrůstal. Myslím si, že kolem šestého dílu se to ale začíná lámat. Což podle mě dokazuje i jeho chování v Prokletém dítěti, kdy mu skutečně záleží na Scorpiusovi. Draco je pro mě symbolem sarkasmu, úšklebků, ostré ironie, ale zároveň věřím, že pod tou slupkou je prostě jen kluk s dobrým srdcem, co by ocenil pořádné Weasleyovské obejmutí.

Mým velkým oblíbencem je i právě Scorpius, což je podle mě asi nejmilejší postava z celého potterovského vesmíru (i když Newt Scamander by se o tuhle cenu taky mohl ucházet). Scorpiuse mám ráda spolu s Albusem S. Fandím jim dohromady, není to tedy láska/crush k jedné postavě, ale na oba dohromady. 

Draco a Scoripus Malfoyovi, Prokleté dítě (původní obsazení)

Další postavou, na kterou mám crush je Charlie Weasley (a to mě zrzci vůbec neberou!). Charlie se v knihách ocitne jen několikrát, ve filmu krom fotografie z Egypta snad ani jednou. Charlie mě přitahuje svým humorem, bezprostředností a otevřeností. Svým přístupem k drakům i nadšením pro famfrpál.

V poslední době mě celkem bere i James Potter. Možná je to tím, že jsem před pár měsíci narazila na naprosto dokonalé ztvárnění Jamese Pottera (ano, zde přichází atraktivita): 

Taky jsem objevila fan made film na téma Pobertů, který mě zaujal natolik, že jsem si ho pustila dvakrát (nebo třikrát?) za sebou:

Příběh Lily a Jamese mám hodně ráda. V rámci fan fiction mě baví hlavně proměnlivost jeho zpracování, ostrá ironie mezi nimi a věřím tomu, že James byl opět - prostě jen kluk s dobrým srdcem, co by pro Lily udělal cokoli.

Anděl a démon

Dalšími postavami, které miluju společně je anděl Aziraphale a démon Crowley z Good Omens. Především pro jejich humor a pro odhodlanost Crowleyho „získat” Aziraphalea i po šesti tisících letech. Slow burn romance zde získává zcela nový rozměr.

Good Omens, Amazon Prime

Good Omens je mimochodem jeden z nejlepších seriálů, které jsem loni viděla. Tehdy jsem do něj byla tak poblázněná, že když k nám do kanceláře/galerie přišel naprostý cizinec, dala jsem mu krom tipů na Prahu i tip na Good Omens. Seriál byl natočen podle stejnojmenné knížky (Dobrá znamení), které loni vydalo nakladatelství Talpress s úžasnými ilustracemi od Paula Kidbyho.

Bouřlivák

V dětství jsem se zamilovala do příběhů Charlieho Hnáta, kluka se zvláštní schopností slyšet hlasy na fotografiích. Postava, na kterou jsem měla tehdy poměrně silný crush byl Bouřlivák. Tankred Torsson umí vyvolat déšť, vichr, hromy a blesky a mně to tehdy přišlo neuvěřitelně skvělé. 

Génius

Moje dvanáctileté já miluje Artemise Fowla. Artemisova otce zajala ruská mafie při jednom z obchodů, který měl legalizovat výnosy ze zločineckých aktivit Fowlovské rodiny. Po únosu Artemise Fowla I. mizí dlužníci, věřitelé se naopak snaží z rodinného bohatství urvat, co se dá. Únos se také projevil na psychickém zdraví Artemisovy matky, která jej po pár týdnech často ani nepoznávala. Artemis se tak rozhodl obnovit rodinné bohatství, a to ničím menším než výkupným za uneseného skřítka. Nepočítal ovšem s tím, že skřítek bude vypadat jako menší verze člověka a že tím skřítkem není nikdo jiný než kapitánka Myrta Krátká. První žena v LEPReko (Lokalizační a evidenční policejní rekognoskace) (text jsem si vypůjčila ze své recenze na nový film).

Artemis Fowl, Disney

Artemis je extrémně sakrastický, je chytrý a taky nesnesitelný. Moje dvacetišestileté já by s ním v jedné místnosti být nechtělo. Ovšem před uvedením filmu od Disneyho jsem si dala rereading prvních pěti knih a poprvé přečetla i zbylé tři. Artemis projde obrovskou proměnou a ukáže se, že i jemu záleží na jeho blízkých, na jeho přátelích. A právě o to víc je mi sympatický.

Kluci z Narnie

Přibližně v podobné době, co jsem objevila Artemise, jsem viděla i první díl Narnie. Mému dvanáctiletému já se Petr rozhodně líbil (stejný herec hraje i v mém oblíbeném seriálu The Royals - v něm už mě však nijak nebere). Nicméně, čím jsem byla starší, tím víc jsem ocenila postavu Edwarda. Tím, jak dospívá, se z něj stává skutečný vůdce, není zaslepený, tak jako někdy bývá právě Petr. Mám z něj pocit, že se učí ze svých chyb.

Letopisy Narnie, Princ Kaspian

Upíři

Nikdy jsem nebyla tým Edward ani tým Jacob. Vždycky jen tým Jasper. Připadá mi na něm sympatické to, že kvůli Alici si odpírá lidskou krev, přestože je to pro něj velmi těžké. Jasper má schopnost cítit emoce a též emoce měnit, což musí být náročné. Skutečně na něm obdivuji vnitřní sílu být někým lepším. 

Jasper Hale, Stmívání

Druhým upírem, který se mi pro své (i když úplně jiné) vystupování líbí je Klaus z Upířích deníků. Ty jsem sledovala během střední školy. Klaus je prakticky nesmrtelný, v podstatě patří k upíří monarchii a je si toho plně vědom. Je impulzivní, dává najevo svou sílu a převahu, přesto si myslím, že každá slečna tajně touží slyšet, co řekl Caroline, do které se zamiloval: „He is your first love, I intent to be your last.”

Klaus Mikaelson, Upíří deníky/Originals

The Loneliest Boy In The World

Poslední postavou, do které jsem se absolutně zbláznila je Ben Gross z Never Have I Ever. Seriál vypráví o Devi V., která přišla o svého otce a na tři měsíce ji ochrnuly nohy. Její terapeutka se snaží ji dotlačit k tomu, aby si konečně přiznala smutek, který kvůli tomu cítí. Devi však zajímají hlavně kluci - zejména Paxton Hall-Yoshida. Ben je její úhlavní nepřítel, se kterým neustále soupeří. Postupem času se ale ukazuje, že jim je v přítomnosti toho druhého poměrně dobře.

Ben Gross, Never Have I Ever

Ben má i svou vlastní epizodu (The Loneliest Boy In The World), během níž mají diváci možnost se s jeho postavou blíže seznámit a porozumět mu. Bena bych ve svých patnácti (tolik je postavě) asi neocenila. Dnešníma očima ho vnímám jako někoho, kdo tu pro vás bude, pokud mu to dovolíte. A toho si já osobně hodně cením. Taky mě bavily jeho sarkastické poznámky i fakt, že sobě říká věci: I am a reader.

Většina z mých oblíbených postav má vlastnosti, kterých si skutečně cením: mají smysl pro humor a ironii, jsou otevřené a upřímné, schopné poučit se z vlastních chyb, jsou ochotné dělat věci pro druhé lidi, jsou laskaví a milí a mají schopnost vést podnětné konverzace.

Název článku pravděpodobně není úplně pravdivý. Obávám se, že skutečné číslo postav, které jsem kdy milovala, bude nejmíň dvojnásobné.