12 zemí za 12 měsíců / 12 countries in 12 months

Letošní rok se pro mě stal rokem cestování. Když jsem v únoru vyrážela na Erasmus do Budapešti, tušila jsem, že pár míst procestuji, konečná bilance ovšem překonala veškerá má očekávání. Celkem jsem navštívila 46 míst, z toho většinu v zahraničí. Některá místa mě nadchla, do jiných bych se vracela jen nerada. 12 zemí za 12 měsíců je volnou inspirací #12výletůza12měsíců, s nímž přišel jeden z mých přátel.

English will follow after every Czech paragraph.

This year has become a year of travel for me. When I went to Budapest in February for Erasmus, I assumed I am going to travel and see a few places, but the final number of visited places had surpassed all my expectations. I totally visited 46 places, most of them abroad. Some places were amazing, some of them I did not like. 12 countries in 12 months is a free inspiration for the #12tripsin12months, which was as idea of my friend.

Maďarsko/Hungary

V Maďarsku se mi povedlo vidět celkem deset míst, nejvíc mě nadchla Budapešť, která je (až na počasí) perfektním místem pro život. Má kulturu, úterní deskové hry, lázně, kostel uprostřed paneláků, lodní dopravu, ruin bary, pláž i pinball muzeum. Je to také místo, kde se mi povedlo nalézt několik skvělých lidí - včetně mého nejoblíbenějšího Rusa, Polky a Francouze. Taktéž mě okouzlilo Szentendre, malinké městečko jen půl hodiny od metropole, slavný Visegrad a za podívanou stojí i Balaton.

In Hungary, I managed to see a total of ten places, the most I was excited about Budapest, which is (except the weather) the perfect place to live. It has a culture, board games, a spa, a church in the middle of barracks, shipping, ruin bars, a beach and a pinball museum. It's also a place where I've been able to find some great people - including my favorite Russian, Polish and French. I was also fascinated by Szentendre, a small town just half an hour from the Budapest, the famous Visegrad, interesting is also Balaton.

Černá Hora/Montenegro

Černá Hora byla hned po Maďarsku můj první zahraniční cíl. Po zběžném okouknutí panelákové Podgoricy, která se mi ale velmi nelíbila, jsem si sedla do kavárny a naplánovala výlet k moři, Chorvatska a Bosny. Černá Hora mě nadchla svou přírodou. Každý kilometr nabízel jinou scenérii, od hor, přes pole, louky, lesy až po moře. Nadšená jsem byla především z městečka Kotor, kde se mi povedlo narazit na pět set let starý karneval a úchvatný výhled na záliv. V Podgorice, kam jsem se stejně nakonec musela vrátit, jsem ovšem měla jednu z nejlepších večeří vůbec. Pozval mě (a mé spolubydlící) na ni místní Černohorec.

Montenegro was my first foreign destination right after Hungary. After a brief look at Podgorica, which I did not like, I sat in a café and planned a trip to the sea, Croatia and Bosnia. Montenegro has excited me by its nature. Every kilometer offered different scenery, from mountains, fields, meadows, forests to the sea. I was really excited, especially of Kotor, where I managed to come across a five hundred year old carnival and a breathtaking view of the bay. In Podgorica, where I had to return to the end, I had one of the best dinners at all.

Chorvatsko/Croatia

Z Černé Hory jsem vyrazila do chorvatského města Dubrovník. Tehdy jsem za sebou ještě neměla sedm sérií Her o trůny a nepřijela do něj jako fanoušek, ale prostý turista. Hodně se mi zalíbilo staré město, které jsem si několikrát prochodila sem a tam. Užila jsem si ale i noc v hostelu, kde jsem narazila na milé lidi.

From Montenegro I went to the Croatian city Dubrovnik. At that time, I did not have seen all the seven series of Games of Thrones, so I did not come into city as a fan, but a simple tourist. I really liked the old town, which I walked several times over and over again. I also enjoyed a night at a hostel where I met nice people.

Bosna a Hercegovina/

V tomto případě spíše jen Hercegovina, neboť z celé země jsem viděla pouze Mostar. I když jsem věděla, že mě bude čekat sedmihodinová cesta zpět do Podgorici, neváhala jsem. Protože, kdo by nechtěl jet sedm hodin jen proto, aby viděl jeden most? Překvapivě jsem v Mostaru narazila na Čecha, který se do něj rozhodl vyrazit sbírat zkušenosti jako záchranář.

In this case, it was only Herzegovina I visited. I only saw Mostar. Even when I knew I will have to go back to Podgorica for seven hours, I did not hesitate. Because who would not want to go seven hours just to see one bridge? Surprisingly, in Mostar, I came across a Czech who decided to go to get some experience as a rescuer.

Srbsko/Serbia

Do Srbska jsem vyrazila na jednu ze svých cestovatelských „terapií”. Pokud se totiž v souvislosti se zahraničním pobytem o něčem nemluví, tak o tom, že to není vždy snadné - ať už vám chybí vaše země, humor nebo lidé nebo máte jiný důvod. Do Srbska jsem tak vyrážela s nadšením, že uvidím něco nového a trochu si vyčistím hlavu. Nakonec se Bělehrad ukázal jako jedno z míst, z nichž jsem byla asi nejvíce zklamaná. Vcelku se mi líbilo opevnění Golubac i Novi Sad, kde mi jistý Španěl položil dvě zásadní otázky - Z čeho jsi právě nejvíc nadšená? Co tě naplňuje? - a ukázal kouzlo tancování a kulečníku.

I went to Serbia for one of my „travel therapies”. If  there is something people usually don´t talk about foreign stays, it is the fact, it´s not always easy - sometimes you miss your country, humor or people, or you have another reason. I went to Serbia with enthusiasm to see something new and clean my mind. Eventually Belgrade appeared to be one of the places I was probably most disappointed with. I liked the fortress Golubac and Novi Sad, where I met a Spanish doctor, who asked me two crucial questions - What are you most excited about right now? What do you love to do? - and showed the magic of dancing and billiard.

Turecko/Turkey

V rámci studia jsem si vybudovala jistý systém odměn. Za každou zkoušku se obvykle alespoň trochu odměním. Za státnice jsem se rozhodla dát si Turecko, konkrétně Istanbul, kde jsem strávila několik dní. V rámci mé „cestovatelské kariéry” to bylo poprvé, co jsem překročila hranici Asie. Z Istanbulu jsem nebyla úplně nadšená a to především díky neustálé snaze místních mužů o flirt. Z pozitiv ovšem nejde nezmínit lodní dopravu, která je v Istanbulu zcela mimořádná.

During my studies, I have built up a certain reward system. I usually reward at least for each exam. I decided to go Turkey after my state exam. I went Istanbul, where I spent several days. As part of my „Traveling Career”, it was the first time I ever crossed Asia. I was not entirely excited of Istanbul, mainly because the constant flirtation of local men, but I loved the shipping that is quite extraordinary in Istanbul.

Rumunsko/Romania

Do Rumunska jsem vyrazila na předposlední erasmácké dobrodružství. Nočním autobusem jsem se nechala dovést do Brašnova, odkud jsem zamířila na „Draculův hrad” Bran, pevnost Rašnov i lyžarské centrum Poianu, kde jsem si dala jeden z mála výšlapů do přírody. V Sighisoaře mě nadchlo údajně nejlepší pivo na světě i barevné domky. V Kluži jsem byla fascinována tamní botanickou zahradou, k jejíž návštěvě jsem byla vyzvána jakýmsi Angličanem z hostelu.

I went to Romania for one of the last Erasmus adventure. I took a night bus to Brasnov, from where I headed for "Dracula's Castle" Bran, the Rasnov Fortress and the Poiana Ski Center, where I have one of the few hikes to nature this year. In Sighisoara I had one of the best beer in the world and I saw amazing colorful houses. In Cluj, I was fascinated by the local botanical garden I was suggested to visit by an Englishman from the hostel.

Slovensko/Slovakia

Svůj pobyt v zahraničí jsem zakončila návštěvou Bratislavy, která mě zcela uchvátila. Kdykoli komukoli říkám, jak moc se mi v ní líbilo, dívá se na mě zcela nechápavě. Osobně pro mě představuje jednu z nejhezčích a rozhodně nejšťastnějších cestovatelských vzpomínek. Líbil se mi Slovenský rozhlas, knihkupectví Martinus, Národní rada, vyhlídka UFO, halušky, milí lidé, vtipnost i široké, bezbariérové ulice.

I ended my stay abroad with a visiting Bratislava, which amazed me completely. Whenever I tell anyone how much I like it, the person looks at me completely uncomprehendingly. Personally, Bratislava represents one of the most beautiful and definitely happiest travel memories at all. I liked the Slovak Radio, Martinus Bookstore, National Council, UFO Lookout, halušky (traditional food), nice people and wide, barrier-free streets.

Polsko/Poland

Do Polska jsem vyrazila po dalších státnicích. Během svého polsko-švédského výletu jsem se podívala do Krakova, Varšavy, Gdaňsku, Vroclavy, Stockholmu a Uppsaly. V Krakově jsem si užila ruský čaj s černými třešněmi, ve Varšavě Palác kultury a vědy a wafle v centru, v Gdaňsku písečnou pláž a ve Wroclavi nádherné historické jádro.

I went to Poland after another state exam. During my Polish-Swedish trip I went to Krakow, Warsaw, Gdansk, Wroclaw, Stockholm and Uppsala. In Krakow I enjoyed Russian tea with black cherries, in Warsaw the Palace of Culture and Science and Wafle in the city center, in Gdansk sandy beach and Wroclaw's magnificent historical buildings.

Švédsko/Sweden

Stockholm pro mě byl po Bratislavě dalším milým překvapením. Líbila se mi obří galerie tvářící se jako metro, muzeum lodi, která vydržela přibližně čtyřicet minut, výlet lodí a nesmírný klid. Od jednoho Rumuna jsem také objevila recept na hranolky se sýrem a překonala některé předsudky ohledně Turků. Uppsala byl jeden z mých horších nápadů, které občas mívám.

Stockholm was another nice surprise for me after Bratislava. I liked a giant gallery that people use as a metro, the museum of boat, a boat trip and tremendous silence. I have also discovered interestign recipe from Rumanian guest in hostel and have overcome some prejudices about the Turks. Uppsala was one of my worse ideas I sometimes have.

Rakousko/Austria

Do Rakouska jsem vyrazila přes Brno, kam jsem jela navštívit svou kamarádku (což byl jeden z mých nejhezčích dnů v letošním roce). Ve Vídni jsem byla už několikrát, vždy na vánoční trhy, které jsem nevynechala ani tentokrát. Konečně se mi také podařilo vidět „Gaudího ve Vídni”.

I went to Austria after Brno, where I went to visit my friend (which was one of my most beautiful day this year). I've been to Vienna several times, always for the Christmas markets, which I did not miss this time nether. Finally, I also managed to see "Gaudí in Vienna".

Německo/Germany

Když jsem si spočítala, že se blížím k číslu dvanáct, rozhodla jsem se, že si svůj cestovatelský rok zpestřím ještě jednou návštěvou. Přiznám se, že jsem trochu podváděla a našla si městečko, které je blízko hranic. Trochu mě ovšem zklamalo, že ačkoli Bad Schandau vypadal na fotkách velmi mile, ve skutečnosti neměl příliš nabídnout.

When I realised that I was approaching the number of twelve, I decided to make one last foreign trip. I confess that I cheated a little and found a small town near the border. I was disappointed, because Bad Schandau looked great in photos, but it did not really have much to offer.

Česko/Czech republic

V Česku (které do svého výčtu 12 zemí nezahrnuji) jsem letos pobyla něco málo přes půl roku. Z mých nejhezčích cestovatelských zážitků bych vyzdvihla Brno, které mě s každou návštěvou baví víc a víc, Karlovy Vary, které mě přesvědčili, že být mladý Rus s dostatkem peněz, balím kufry a hned se stěhuji, Kutná Hora, pro kterou mám díky Ortenově literárním festivalu, již několik let slabost a Ostrava, která se může pochlubit úžasně zachovalým industriálním prostorem.

In the Czech Republic (which I do not include in my list of 12 countries), I spent a little over half a year this year. From my travel experience I would like to highlight Brno, which enjoy more and more with every visit, Karlovy Vary, Kutná Hora and Ostrava with amazing industrial area.

Příští rok se chystám navštívit hned několik zemí, ta stěžejní bude Ukrajina, kde budu v rámci zahraniční stáže trávit několik měsíců.

Next year, I  would like to visit several countries. Ukraine will be the one where I will spend several months on a foreign internship.