King, Puzo, Hosseini, Christie, Alexijevič. Autoři nejlepších titulů, které jsem v roce 2016 četla

V letošním roce se mi dostalo do ruky opět spoustu skvělých titulů. Titulů, které mají silný příběh, zajímavé zpracování, napínavý děj či ukazují svět z naprosto jiné perspektivy, než jej člověk běžně vnímá. Vybrala jsem pět knih, které mi utkvěly v hlavě a jež považuji za mimořádná literární díla.

Tisíce planoucích sluncí. Ženská bojovnost ve světle sovětských tanků a amerických střel

Když se Laila probudila, opět zkontrolovala tep svého dítěte. Bylo jí jasné, že obě umřou. Malá Aziza nebyla dost silná, aby vydržela další hodiny bez vody. Lailu nečekalo nic, než ležet vedle malého ztuhlého tělíčka a čekat na svou vlastní smrt.

10 - Štěstí, Zimbardo a Pardubickej lajf

Štěstí. Ústřední téma časopisu Newsweek, který si vytyčil za cíl odpověď na otázku Jak být šťastný a proč to Čechům nejde, mě během října donutilo zamyslet se nad tím, co dělá šťastnou mě, co vůbec štěstí znamená a zda je možné být šťastný z pozice nešťastníka.

Putování po Ukrajině. Zemi plné pelmení, národních barev a okouzlující přírody

Na Ukrajinu, kterou jsem si oblíbila prakticky okamžitě, jsme vyrazili v deseti lidech v polovině září. Během cesty jsme najeli téměř tři a půl tisíce kilometrů a nasbírali nesčetně zážitků od šílené jízdy z Tiraspole, nočních vlaků i nepřízni počasí na hřebenech hor.

Poezie v srdci stříbrného města

Literární festival Ortenova Kutná Hora má již několik let své speciální místo v mém srdci. Když jsem před šesti (nebo už sedmi) lety vyrážela na svůj první ročník, měla jsem v hlavě ještě naivní představu, že má poslaná báseň udělá díru do světa. Po setkání s dalšími básníky jsem ale pochopila, že tomu tak nikdy nebude. Což je jedině dobře, protože jiné texty mi jdou o poznání lépe.

08 - Šití, balkón, box a knihy

Měsíc srpen se mi zapíše do života jako měsíc změn. Krom toho, že mi přinesl pár opravdu velkých (ve většině případů) pěkných věcí, mě donutil se zamyslet nad tím, co člověku udělalo upřímnou radost. Odpovědi jsou překvapivě jednoduché; zalévání květin, šití, výlet do skal, povídání o knihách, box, noví přátelé.

Dítě číslo 44

Brutální vraždy, teror státní bezpečnosti a surová jednoduchost. Dítě číslo 44 představuje prvotinu britsko-švédského autora Toma Roba Smitha, za niž získal nominaci na prestižní Bookerovu cenu. Smith první ze série thrillerů situovaných do 50. let stalinistického svazu otevírá scénou, v níž připomíná hladomor, který panoval na Ukrajině v letech 1932-1933. Snahu o přežití líčí očima dvou bratrů, kteří se vydávají do lesa chytit kočku. Zatímco na ni pořádají hon, někdo další loví je. Kanibalismus během hladových let vypráví také Doba z druhé ruky Světlany Alexijevičové, který patří mezi mé letošní knižní top knihy.

Královna detektivek, věčná optimistka, novinářka s velkým N. Dámy, které stojí za to číst

Němcová, Světlá, Legátová. Seznam knih k maturitě, z něhož jsem před lety vybírala, bohužel neobsahoval víc ženských jmen, než tyto tři. Což je zatraceně málo. Ženy totiž pracují s postavami, emocemi i výběrem tématu mnohdy velmi odlišně než jejich mužští protějšky. Možná i proto mám neustálou tendenci mluvit o některých autorkách jen jako o Jane (Austen), Betty (MacDonaldové) či Agathě (Christie) jako bychom se už dávno znaly.

Rozdílné pohledy na válku. Jak ji viděli Židé, vojáci, nacisté i obchodníci

Brána do Osvětimi

Válka má mnoho pohledů - od Schindlerových Židů v továrně, Langovo (Hössovo) budování Osvětimi, až po Gabčíkův a Kubišův atentát na Heydricha. Válečné romány představují důležitou součást světové literatury a svým obsahem také nedocenitelné varování, jaké zlo se může v lidech usídlit. Z učebnic se člověk dozví, kdy válka začala, kdy skončila, že přinesla atomové bomby i plynové komory. Na pocity lidí, popisy hrůz, nedostatku jídla, hygieny, prostředků ale už příliš prostoru nezbývá.